O cenĕ




Společnost Jindřicha Chalupeckého

Z podnětu Václava Havla, dramatika a spisovatele, akademického malíře Theodora Pištěka a básníka a výtvarného umělce Jiřího Koláře byla dne 27. května 1990 založena v Lánech výroční prestižní cena pro mladé výtvarné umělce České republiky. Nese jméno předního českého teoretika a kritika výtvarného umění a literatury, esejisty a filosofa Jindřicha Chalupeckého, který na sklonku života souhlasil s vypsáním ceny pod názvem:


Cena Jindřicha Chalupeckého

Vítěz Ceny Jindřicha Chalupeckého získává jako odměnu 100 tisíc korun na realizaci výstavy a katalogu v následujícím roce, kdy rovněž absolvuje šestitýdenní pobyt v New Yorku v rámci Residency Unlimited, který mu zajišťuje spolupracující instituce The Foundation for a Civil Society, jež získává finance od Trust for Mutual Understanding. Prostřednictvím nadace získává oceněný autor i cenné kontakty v zahraničí. V době pobytu má laureát rovněž možnost vystavovat své práce v Českém centru v New Yorku.

Cenou se vyslovuje uznání celoživotnímu dílu Jindřicha Chalupeckého a jeho aktivitě, kterou u nás podněcoval po roce 1969 neoficiální, avantgardní výtvarný život a zasazoval se o to, aby si české nekonformní výtvarné umění udržovalo svébytnost a nepřerušovanou kontinuitu s tradicí českého moderního umění a evropskou výtvarnou kulturou. Svou činností usiloval o propojování názorových okruhů a vrstev všech generací s cílem zabránit probíhajícímu duchovnímu a morálnímu úpadku. I přes svůj vysoký věk, hloubku a šíři poznání, byl stále přístupný novým, rodícím se tendencím a mladé umění vždy podporoval. Proto je cena vypsána pro mladé umělce se záměrem umožnit těm nejtalentovanějším a výrazně osobitým tvůrcům přímý styk se současným světovým uměleckým děním. Zakladatelé Společnosti Jindřicha Chalupeckého chtějí přispět k povznesení úrovně českého moderního výtvarného umění a uchování památky myšlenkového odkazu člověka, jemuž se boj o osud českého moderního umění stal životním posláním.

 

Správní rada Společnosti Jindřicha Chalupeckého

Karina Kottová, předsedkyně

Lenka Lindaurová

Charlotta Kotíková

Tomáš Pospiszyl

Michal Pěchouček

Ondřej Horák

Ondřej Stupal

Společnost JCH:

Lucie Drdová, Ludvík Hlaváček, Ondřej Horák, Charlotta Kotíková, Karina Kottová, Lenka Lindaurová, Dan Merta, Michal Pěchouček, Tomáš Pospiszyl, Jan Svoboda, Jiří Šetlík, Tomáš Vrba

 

STANOVY SPOLEČNOSTi JINDŘICHA CHALUPECKÉHO ke stažení zde



Podmínky pro udělování Ceny Jindřicha Chalupeckého

Cena Jindřicha Chalupeckého je určena vizuálním umělcům žijícím nebo působícím na území České republiky, kteří k 31. prosinci kalendářního roku, ve kterém se uskuteční finále Ceny a vyhlášení laureáta, dosáhnou věkové hranice maximálně 35 let. Státní občanství ČR není podmínkou.

Cena Jindřicha Chalupeckého je udělována za mimořádnou uměleckou tvorbu v oboru vizuálního umění. Je určena nastupující generaci umělců, jejichž dílo má potenciál dlouhodobě obstát v kontextu české i mezinárodní umělecké scény a ztělesňuje po obsahové a formální stránce výjimečný postoj. Cena je udělována umělcům pracujícím v libovolných médiích, respektuje také mezioborové přesahy a další aktuální tendence v současném umění.

Umělci, kteří byli v minulosti ve finále Ceny Jindřicha Chalupeckého, nicméně nezískali titul laureáta, se mohou přihlašovat opakovaně.

Udělení Ceny Jindřicha Chalupeckého je vypisováno jako soutěž, do níž se přihlašují umělci sami. Odborníci z oblasti výtvarného umění mohou zároveň nominovat umělce skrze emailovou adresu info@cjch.cz. Nominovaní umělci budou vyzváni zástupci Společnosti Jindřicha Chalupeckého, aby se do soutěže přihlásili.

Přihlašování probíhá online skrze platformu works.io. Při případných technických potížích při přihlašování nabízí Společnost Jindřicha Chalupeckého umělcům asistenci.

 

Složení odborné poroty Ceny Jindřicha Chalupeckého 2015:

 

Holly Block je od roku 2006 ředitelka The Bronx Museum of the Arts v New Yorku, kde v letech 1985-88 působila jako kurátorka, výkonná ředitelka a správce umění. Holly Block také pracovala jako kurátorka Ministerstva zahraničí v roce 2003 na Bienále v Káhiře, kde představila umělce Paula Pfeiffera. V roce 2013 se Block stala kurátorkou amerického pavilonu na Benátském bienále s umělkyní Sarah Sze.

 

Jiří Kovanda je umělec a zároveň pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze a na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Kovanda je autodidakt a na umělecké neoficiální scéně zaujal v 70. letech svými emotivními performancemi. Později se věnoval i malbě, kolážím a objektům. Jeho ironický a záměrně „neumělecký“ přístup byl především v 90. letech velkým oživením české scény. Po roce 1989 byl často zván na zahraniční výstavy a je jedním z mála českých umělců své generace, kteří se stali skutečnými světovými hvězdami. Jako pedagog i umělec má rovněž respekt u nejmladší generace. V minulém roce vystavoval například v Los Angeles, v New Yorku, v Paříži a účastnil se Bienále v Istanbulu.

 

Alexandra Kusá je teoretička umění, vystudovala v Bratislavě. V roce 1999 spolu s Petrou Hanákovou připravila expozici Slovak art for free pro slovenský pavilón na Bienále umění v Benátkach. Pracovala jako vedoucí kurátorka sbírek moderního a současného umění Slovenské národní galerie, působila jako šéfkurátorka v Moravské galerii v Brně, poté se stala ředitelkou SNG. Kromě toho přednáší dějiny umění 20. století. Je autorkou velké výstavy o umění 50. let, která poprvé v SNG představila socialistický realismus.

 

Gunnar B. Kvaran je od roku 2001 ředitelem The Astrup Fearnley Museum of Modern Art v Oslu, před tím působil jak šéf podobných institucí v Reykjavíku. Byl komisařem Islandského pavilonu na Benátském bienále v letech 1984, 1986, 1988 a 1990. V roce 2013 byl šéfkurátorem Lyonského bienále. Kurátorsky připravil řadu zajímavých výstav – Uncertain States of America, Yoko Ono, Jeff Koons, Ólafur Eliasson, Jeff Wall, Matthew Barney, Charles Ray, Cindy Sherman a další.

 

Pavlína Morganová je historička umění a kurátorka. Působí na katedře dějin umění a na vědecko výzkumném pracovišti Akademie výtvarného umění v Praze. Zabývá se akčním uměním 70. let. Je autorkou knihy Akční umění (1999 a 2009) a studie o akčním umění v katalogu výstavy Slovo, akce, pohyb, prostor (GHMP, 1999). Podílela se na antologii České umění 1938-1989 – programy, kritické texty, dokumenty (spolu s Jiřím Ševčíkem a Dagmar Duškovou; Academia, 2001). Kurátorsky připravila výstavu Insiders / Nenápadná generace druhé poloviny 90. let (DUMB a Futura, 2005). Je autorkou projektu Artscape, který v roce 2007 zmapoval českou výtvarnou scénu. V roce 2011 vydala knihu o konceptuálním umělci Lumíru Hladíkovi.
 

Marek Pokorný je výtvarný kritik, kurátor a umělecký manažer Galerie města Ostravy PLATO. Působil jako umělecký ředitel Moravské galerie v Brně a byl jedním z kandidátů na post ředitele Národní galerie v Praze. Publikoval řadu odborných statí, v roce 1995 založil Detail, časopis pro výtvarné umění, který byl prvním časopisem věnovaným současné polistopadové scéně. Kurátorsky připravil řadu výstav v mnoha českých galeriích.

 

Marina Shcherbenko žije a pracuje v Kyjevě, je kurátorka a odborná poradkyně v Bottega Gallery a Scherbenko Art Centrum. Zabývá se současným umění a připravila pro zahraničí několik projektů současných ukrajinských umělců. V Galerii Bottega se věnuje také vzdělávacím programům pro mladé umělce, vede cenu na jejich podporu MUHi.

 

Share on Facebook